Hrady, zámky a památky: 59 míst k návštěvě

Hrad založil Karel IV. roku 1348 k ochraně říšských klenotů a relikvií. Kaple sv. Kříže je vykládaná polodrahokamy a zdobí ji 129 deskových obrazů.

Gotický chrám financovaný stříbrnými horníky a stavěný od roku 1388. Díky stříbru bývala Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem království (UNESCO).

Kaple vyzdobená kostmi zhruba 40 000 lidí, z nichž řezbář František Rint roku 1870 vytvořil lustr i erb.

Obec vyhlazená nacisty v červnu 1942 jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha. Součástí památníku je bronzové sousoší 82 dětí.

Jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách: barokní areál na kopci nad Příbramí, postavený kolem středověké sošky Panny Marie, k němuž z města vedou dlouhé kryté schody.

Barokní kostel přistavěný ke vápencové skále v Českém krasu, nad jeskyní, kde podle legendy v 9. století žil Ivan, první český poustevník. Strmá stezka vede ke kříži na vrcholu skály s výhledem do údolí.

Podle pověsti v hoře spí vojsko rytířů vedené svatým Václavem, které vyjede, až bude české zemi nejhůř. Krátký výstup bukovým lesem vede k dřevěné rozhledně na vrcholu Velkého Blaníku.

Nejvyšší menhir v Česku, zhruba tři a půl metru kamene osamoceného v polích u Klobuk. Podle pověsti se s každým úderem kostelního zvonu posune o krok blíž ke kostelu – a až tam dojde, nastane konec světa.

Muzeum automobilky v místě, kde Laurin & Klement roku 1895 začínali výrobou jízdních kol: vozy od prvních voituret po rallyové fabie a pohled do restaurátorské dílny. Exkurzi do sousedního závodu je možné objednat.

Muzeum Českých drah v bývalé výtopně Buštěhradské dráhy s největší sbírkou parních lokomotiv v Česku, jízdami po úzkorozchodné dráze a o vybraných víkendech i parními vlaky.

Příbram po staletí těžila stříbro a po válce uran. Na Březových Horách se svezete důlním vláčkem do Ševčinské štoly a projdete těžní věže, strojovny a hornické domky.

Novogotické letní sídlo Lichtenštejnů v srdci Lednicko-valtického areálu (UNESCO), jedné z největších komponovaných krajin v Evropě. V parku stojí přes 60 m vysoký minaret.

Památník na Prackém kopci obětem bitvy u Slavkova z roku 1805, známé jako bitva tří císařů.

Funkcionalistické mistrovské dílo Miese van der Rohe v Brně z roku 1930 s onyxovou stěnou a okny, která se zasouvají do podlahy. Prohlídky je třeba rezervovat dlouho dopředu.

Královský hrad ze 13. století, později obávaná habsburská věznice; návštěvníci mohou projít kasematy.

Gotický hrad na skalním ostrohu, který nebyl nikdy dobyt a zachoval si středověkou podobu.

Pod kostelem svatého Jakuba leží ostatky odhadem 50 000 lidí ze starého městského hřbitova. Kostnici objevili znovu v roce 2001, zpřístupnili v roce 2012 a uvádí se, že je po pařížských katakombách druhá největší v Evropě.

Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde Gregor Mendel křížil hrách a objevil zákony dědičnosti: jeho příběh, zahrada, kde hrách pěstoval, a s průvodcem i bazilika a knihovna opatství.

Sídlo českých panovníků po více než tisíc let a dnes prezidenta, bývá uváděn jako největší hradní komplex na světě. Katedrála sv. Víta střeží korunovační klenoty.

Gotický most, jehož stavba začala roku 1357 za Karla IV., spojuje Staré Město s Malou Stranou. Zábradlí lemuje třicet barokních soch.

Legendární sídlo prvních českých knížat na skále nad Vltavou. Na zdejším hřbitově odpočívají Dvořák, Smetana i Mucha.

Malá voskem potažená soška Ježíška, přivezená ze Španělska a darovaná karmelitánům roku 1628, přitahuje do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně poutníky z celého světa. Její šatičky se během církevního roku střídají – šatník jich má přes sto.

Největší technické muzeum v Česku, na Letné: velká dopravní hala s lokomotivami, auty a motocykly a letadly pod stropem, k tomu astronomie, fotografie, tisk a důl v suterénu.

Jedno z největších leteckých muzeí v Evropě, na dodnes fungujícím vojenském letišti na okraji Prahy: letadla od dvouplošníků z první světové války po proudové stroje studené války, v hangárech i venku na trávě. Vstup zdarma.

Druhý největší hradní a zámecký komplex v zemi nad meandrem Vltavy; barokní divadlo si zachovalo původní jevištní mašinerii. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Jihočeská vesnice statků ve stylu selského baroka kolem návsi, dochovaná téměř beze změn z 19. století. Na seznamu UNESCO od roku 1998.

Schwarzenberkové zámek v 19. století přestavěli ve stylu windsorského hradu; nabízí bohaté interiéry a anglický park.

Město založené radikálními husity roku 1420 a pojmenované podle biblické hory Tábor. Pod starým městem vedou podzemní chodby.

Poutní obec ze 17. století jižně od Českých Budějovic: kopie Svaté chýše z Loreta, založená roku 1648, a křížová cesta s 25 zastaveními, která se vine asi 5 km poli a lesy kolem Římova.

Renesanční arkádový zámek pokrytý více než 8 000 sgrafitovými „kvádry“, z nichž žádné dva nejsou stejné. V zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, kde se od roku 1579 chová starokladrubský kůň. Na seznamu UNESCO od roku 2019.

Barokní poutní klášter na kopci nad Králíky, který založil biskup Tobiáš Becker jako splněný slib z dětství; základní kámen byl položen roku 1706. Ke kostelu s ambity stoupá alej s křížovou cestou, s výhledem na masiv Králického Sněžníku.

Muzeum v přírodě na Vysočině u Hlinska: roubené chalupy, stodoly a vodní mlýn s pilou, které se o předváděcích dnech znovu rozběhnou.

České loutkářství je na seznamu UNESCO a toto muzeum v renesančním Mydlářovském domě v Chrudimi má tisíce loutek, od kočovných marionetových divadel po figury z celého světa.

Sídlo olomouckých arcibiskupů s Květnou a Podzámeckou zahradou, vše na seznamu UNESCO. Obrazárna ukrývá Tizianův obraz Apollón a Marsyas.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Česku, spojené se svatým Metodějem a Velkou Moravou: cisterciácký klášter založený roku 1205 a mohutná barokní bazilika, kterou v roce 1990 navštívil papež Jan Pavel II. Tisíce poutníků sem míří na svátek Cyrila a Metoděje 5. července.

Bazilika na vrcholu Hostýnských vrchů, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Podle legendy zde Panna Maria roku 1241 zachránila lidi ukryté před Tatary bleskem; křížovou cestu na svahu navrhl v lidové secesi Dušan Jurkovič.

Nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě, založené roku 1925: dřevěné městečko, valašská dědina ve svahu a dolina s funkčními vodními mlýny, přes sezonu s řemesly a folklorními slavnostmi. Radhošť je hned nad městem.

Dvě betonové budovy Baťovy továrny proměněné v muzeum, galerii a knihovnu: příběh obuvnického impéria, které postavilo moderní tovární město, a cesty Hanzelky a Zikmunda. Vedle stojí Baťův mrakodrap s ředitelskou kanceláří ve výtahu.

Hrad na skále v ohybu řeky Ohře, kdysi nazývaný klíčem ke Království českému.

Barokní poutní kostel u Sokolova, o který pečují křižovníci s červenou hvězdou, řád založený svatou Anežkou Českou. Dnešní kostel s ambity vznikl kolem roku 1700, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Moser vyrábí v Karlových Varech bezolovnatý křišťál od roku 1857, pro královské dvory i prezidenty. Návštěvnické centrum má muzeum sklárny a prohlídku hutě, kde sklář sklo ručně fouká a tvaruje.

Dlouhé renesanční náměstí lemované podloubím a štíty v pastelových barvách, obnovené po požáru roku 1530. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Hvězdicový kostel Jana Blažeje Santiniho-Aichela, stavěný od roku 1719, je postaven na čísle pět podle pěti hvězd ze světcovy legendy. Na seznamu UNESCO od roku 1994.

Jediná samostatně zapsaná židovská památka UNESCO mimo Izrael, spolu s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Dvě věže na čedičových sopouších, přezdívané Baba a Panna, symbol Českého ráje.

Jedno z nejstarších poutních míst v Čechách, na úpatí Jizerských hor: pověst ho klade do roku 1211 a mohutná barokní bazilika byla vysvěcena roku 1725. Na hlavním oltáři dodnes stojí drobná soška Panny Marie ze 14. století.

Sklárna v Krkonoších, kde se sklo vyrábí od roku 1712: foukání sledujete z ochozu nad pecemi, pak muzeum skla – a minipivovar ve stejné hale, kde se přes skleněnou stěnu díváte na skláře.

Bývalý důl a železárny proměněné v kulturní areál s vyhlídkou na vrcholu vysoké pece č. 1.

Posvátná hora Beskyd: hřebenová cesta z Pusteven vede kolem sochy pohanského boha Radegasta a na vrcholu stojí dřevěná kaple svatého Cyrila a Metoděje z konce 19. století. Setkávají se tu pověsti o starých bozích i křesťanských věrozvěstech.

Kopřivnice vyrábí vozidla od roku 1850. Muzeum ukazuje aerodynamické tatrovky, závodní vozy i Präsident z roku 1897, první automobil vyrobený ve střední Evropě; nákladní auta mají vlastní muzeum na druhém konci města.

Barokní sloup vysoký 35 metrů, dokončený roku 1754, největší barokní sousoší ve střední Evropě. Na seznamu UNESCO od roku 2000.

Pohádkový hrad přestavěný kolem roku 1900 pro Řád německých rytířů, oblíbená filmová kulisa.

Barokní poutní bazilika na kopci nad Olomoucí, stavěná od roku 1669 na místě, kde měl podle legendy olomoucký měšťan zjevení Panny Marie. Papež Jan Pavel II. ji v roce 1995 navštívil a povýšil na baziliku minor; z terasy je výhled na Hanou.

Barokní sochy vytesané přímo do pískovcových balvanů v lese u Kuksu: ve 20. letech 18. století tu Matyáš Bernard Braun pro hraběte Františka Antonína Šporka vysekal do skály Narození Páně, poustevníky a světce. Vzácná galerie pod širým nebem je na předběžném seznamu UNESCO.

Domov Proboštova mechanického betlému, který místní truhlář s přáteli vyřezával přes čtyřicet let a který dodnes rozpohybuje původní mechanismus – národní kulturní památka a kolem ní na 400 dalších betlémů.

Pevnost z 18. století, kterou nacisté proměnili ve věznici gestapa vedle terezínského ghetta. Dnes památník obětem.

Osamělý vrch nad Polabím, odkud podle pověsti praotec Čech shlédl zemi a zabral ji pro svůj lid. Na vrcholu stojí románská rotunda svatého Jiří, přestavěná roku 1126.

Kostel ze 14. století, opuštěný poté, co v roce 1968 během pohřbu spadla část stropu. V roce 2012 do lavic usadil výtvarník Jakub Hadrava 32 sádrových duchů bývalých farníků – a návštěvníci, které přilákali, zaplatili novou střechu.