Výlety z Prahy: 113 míst do dvou a půl hodiny autem

Obec vyhlazená nacisty v červnu 1942 jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha. Součástí památníku je bronzové sousoší 82 dětí.

Domov piva Kozel a živého kozla-maskota, který na pivovarském dvoře žije už desítky let. Pivovar založil roku 1874 průmyslník Franz Ringhoffer.

Barokní kostel přistavěný ke vápencové skále v Českém krasu, nad jeskyní, kde podle legendy v 9. století žil Ivan, první český poustevník. Strmá stezka vede ke kříži na vrcholu skály s výhledem do údolí.

Rodinný minipivovar ve Slaném s vlastní pivnicí, známý chmelenými světlými ležáky a sezonními speciály.

Zatopený vápencový lom v Českém krasu, přezdívaný český Grand Canyon.

Lobkowiczké vinice na labských terasách pod Řípem patří k nejstarším vinařským místům v Čechách.

Hrad založil Karel IV. roku 1348 k ochraně říšských klenotů a relikvií. Kaple sv. Kříže je vykládaná polodrahokamy a zdobí ji 129 deskových obrazů.

Osamělý vrch nad Polabím, odkud podle pověsti praotec Čech shlédl zemi a zabral ji pro svůj lid. Na vrcholu stojí románská rotunda svatého Jiří, přestavěná roku 1126.

Lobkowiczký zámek nad soutokem Vltavy a Labe vyrábí víno po staletí; podle tradice sem burgundskou révu přivezl Karel IV.

Nejrozsáhlejší jeskynní systém v Čechách, kde v 15. století padělatelé razili mince.

Pivovar koupil roku 1583 císař Rudolf II., odtud přídomek „královský“, který nese dodnes. Leží v chmelařské oblasti na Rakovnicku.

Pevnost z 18. století, kterou nacisté proměnili ve věznici gestapa vedle terezínského ghetta. Dnes památník obětem.

Srdeční lázně na Labi, založené roku 1908 poté, co byl na zámeckém nádvoří objeven minerální pramen. Kolonáda a park leží přímo u řeky.

Nejvyšší menhir v Česku, zhruba tři a půl metru kamene osamoceného v polích u Klobuk. Podle pověsti se s každým úderem kostelního zvonu posune o krok blíž ke kostelu – a až tam dojde, nastane konec světa.

Vesnický minipivovar u Slaného, z něhož vyrostl jeden z nejplodnějších českých řemeslných pivovarů – od klasických ležáků po speciály zrající v sudech.

Muzeum automobilky v místě, kde Laurin & Klement roku 1895 začínali výrobou jízdních kol: vozy od prvních voituret po rallyové fabie a pohled do restaurátorské dílny. Exkurzi do sousedního závodu je možné objednat.

Muzeum Českých drah v bývalé výtopně Buštěhradské dráhy s největší sbírkou parních lokomotiv v Česku, jízdami po úzkorozchodné dráze a o vybraných víkendech i parními vlaky.

Centrum české vinařské podoblasti s vinařským centrem v obnoveném hradu a velkým zářijovým vinobraním.

Příbram po staletí těžila stříbro a po válce uran. Na Březových Horách se svezete důlním vláčkem do Ševčinské štoly a projdete těžní věže, strojovny a hornické domky.

Jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách: barokní areál na kopci nad Příbramí, postavený kolem středověké sošky Panny Marie, k němuž z města vedou dlouhé kryté schody.

V údolí Labe pod Českým středohořím má obec sklepy ve skále a jednu z nejstarších vinařských tradic v Čechách.

Nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m) a podle měření největrnější místo v Česku, na vrcholu stojí meteorologická observatoř.

Pivovar s kořeny v roce 1564 nedaleko Turnova, známý tím, že většinu piv nepasterizuje. Oblíbená zastávka cyklistů na cestě do Českého ráje.

Pískovcové skalní útvary ve tvaru hub s „pokličkami“ v CHKO Kokořínsko nedaleko hradu Kokořín.

Jedny z nejstarších lázní v Evropě, kde se horké prameny využívají už od středověku a kam později jezdila evropská šlechta.

Písčité borové lesy mezi pískovcovými skalami – klouzci a hřib borový, často první vlna sezony už v červnu.

Největší český výrobce sektu nabízí prohlídky sklepů a degustace ve městě, které je jinak spojeno s pivem.

Kaple vyzdobená kostmi zhruba 40 000 lidí, z nichž řezbář František Rint roku 1870 vytvořil lustr i erb.

Řemeslný pivovar v chmelařském Žatci, známý výrazně chmelenými a experimentálními pivy.

České vinařství obhospodařuje vinice kolem stříbrného města; degustace probíhají ve sklepích nad údolím Vrchlice.

Rodiště světlého ležáku – v roce 1842 zde bavorský sládek Josef Groll uvařil první plzeňské pivo. Prohlídka končí v historických sklepích, kde se čepuje nefiltrované pivo přímo z dubových sudů.

Dubové a bukové lesy v biosférické rezervaci UNESCO. Hřib pravý i dubový po teplém dešti, od července do října.

Minipivovar s hotelem a pivními lázněmi v plzeňských Černicích vaří vše od pšeničných piv po tmavé ležáky.

Gotický chrám financovaný stříbrnými horníky a stavěný od roku 1388. Díky stříbru bývala Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem království (UNESCO).

Žatec je domovem žateckého poloraného červeňáku a jeho chmelařská krajina je od roku 2023 na seznamu UNESCO. Areál nabízí chmelařské muzeum, vyhlídkovou věž a chmelový orloj.

Pivovar v Humpolci existuje od roku 1597. Rodina Bernardů jej koupila v aukci roku 1991 a proměnila v jeden z nejznámějších nezávislých pivovarů v zemi.

Pískovcové věže kolem zámku Hrubá Skála v Českém ráji s výhledem na Trosky.

Plzeňský řemeslný pivovar pracuje s moderními chmely v IPA a pale ale jako protiváha zdejší ležácké tradici.

Pískovcové skalní město s úzkými průchody, oblíbené u dětí i horolezců; objevilo se ve filmech Letopisy Narnie.

Slatinné lázně u Pardubic s lázeňským domem od moderního architekta Josefa Gočára.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě, kde se od roku 1579 chová starokladrubský kůň. Na seznamu UNESCO od roku 2019.

Podle pověsti v hoře spí vojsko rytířů vedené svatým Václavem, které vyjede, až bude české zemi nejhůř. Krátký výstup bukovým lesem vede k dřevěné rozhledně na vrcholu Velkého Blaníku.

Pod hradem Vysoký Chlumec je vaření piva doloženo od roku 1466 a pivovar je od 16. století spjat s rodem Lobkowiczů.

Skalní město u Jičína s úzkými soutěskami a desítkami vyhlídek.

Vojenský prostor uzavřený veřejnosti až do roku 2016, dnes nejznámější houbařský revír hodinu od Prahy. Hřiby a suchohřiby od konce června, vrchol v září.

Dvě věže na čedičových sopouších, přezdívané Baba a Panna, symbol Českého ráje.

Město založené radikálními husity roku 1420 a pojmenované podle biblické hory Tábor. Pod starým městem vedou podzemní chodby.

České loutkářství je na seznamu UNESCO a toto muzeum v renesančním Mydlářovském domě v Chrudimi má tisíce loutek, od kočovných marionetových divadel po figury z celého světa.

Kostel ze 14. století, opuštěný poté, co v roce 1968 během pohřbu spadla část stropu. V roce 2012 do lavic usadil výtvarník Jakub Hadrava 32 sádrových duchů bývalých farníků – a návštěvníci, které přilákali, zaplatili novou střechu.

Domov Proboštova mechanického betlému, který místní truhlář s přáteli vyřezával přes čtyřicet let a který dodnes rozpohybuje původní mechanismus – národní kulturní památka a kolem ní na 400 dalších betlémů.

Barokní sochy vytesané přímo do pískovcových balvanů v lese u Kuksu: ve 20. letech 18. století tu Matyáš Bernard Braun pro hraběte Františka Antonína Šporka vysekal do skály Narození Páně, poustevníky a světce. Vzácná galerie pod širým nebem je na předběžném seznamu UNESCO.

Největší české lázeňské město, od roku 2021 zapsané mezi Slavná lázeňská města Evropy. Kolonády napájí dvanáct horkých pramenů, vrcholem je Vřídlo o teplotě kolem 73 °C.

Malý pivovar v Lužických horách, v posledních letech obnovený ve městě, kde se pivo vařilo po staletí.

Tiché lesy u německé hranice, méně vysbírané než revíry kolem Prahy. Hřiby a lišky od července do října.

Moser vyrábí v Karlových Varech bezolovnatý křišťál od roku 1857, pro královské dvory i prezidenty. Návštěvnické centrum má muzeum sklárny a prohlídku hutě, kde sklář sklo ručně fouká a tvaruje.

Malé lázně v Jizerských horách pod Smrkem využívají železité prameny známé od 16. století.

Břízy a smrky na hřebeni nad lázeňskými městy – kozáci a ryzce, od konce července do října.

Největší rybník v Česku, dokončený roku 1590 Jakubem Krčínem. Podzimní výlov kaprů je velkou podívanou.

Slatinné lázně v městečku nad Lužnicí, kam z Tábora vede první elektrifikovaná železnice v Rakousku-Uhersku.

Státní pivovar proslulý dlouhým, až 90denním ležením piva a více než stoletým sporem o značku „Budweiser“. Voda pochází z vlastních hlubinných artéských studní.

Jedno z nejstarších poutních míst v Čechách, na úpatí Jizerských hor: pověst ho klade do roku 1211 a mohutná barokní bazilika byla vysvěcena roku 1725. Na hlavním oltáři dodnes stojí drobná soška Panny Marie ze 14. století.

Sklárna v Krkonoších, kde se sklo vyrábí od roku 1712: foukání sledujete z ochozu nad pecemi, pak muzeum skla – a minipivovar ve stejné hale, kde se přes skleněnou stěnu díváte na skláře.

Největší přirozená pískovcová brána v Evropě, široká 26,5 m, v Národním parku České Švýcarsko.

Schwarzenberkové zámek v 19. století přestavěli ve stylu windsorského hradu; nabízí bohaté interiéry a anglický park.

Odlehlá osada v Jizerských horách v rašelinném údolí pod čedičovým kuželem Bukovce.

Malé západočeské lázně, jejichž Prusíkův pramen patří k nejvíce nasyceným kyselkám v zemi.

Hrad na skále v ohybu řeky Ohře, kdysi nazývaný klíčem ke Království českému.

Ke koupelím se tu používá rašelina z třeboňských blat; město samo je proslulé rybníky a renesančními domy.

Rodinný pivovar s tradicí od roku 1573 a sklepy vytesanými do žuly. Proslul také pivními lázněmi, kde se hosté koupou ve směsi chmele, kvasnic a varní vody.

Borůvčí a smrky; suchohřiby tu bývají díky nadmořské výšce bez červů. Srpen až říjen.

Renesanční arkádový zámek pokrytý více než 8 000 sgrafitovými „kvádry“, z nichž žádné dva nejsou stejné. V zámeckém pivovaru se narodil Bedřich Smetana.

Pivovar založený v Třeboni roku 1379 patří k nejstarším v zemi. Stojí u rožmberského zámku obklopeného třeboňskými rybníky.

Kaskáda na žulových stupních u Harrachova s obřími hrnci vymletými ve skále.

Nejstarší dosud fungující pivovar v Českých Budějovicích, založený místními měšťany roku 1795. Pivovarská restaurace čepuje ležáky přímo z místní výroby.

Moderní pivovar na Vysočině otevřený v roce 2009 vaří nepasterizované ležáky z místní vody.

Sokolovský minipivovar pojmenovaný po permoníkovi, důlním skřítkovi Krušných hor, vaří ležáky i pšeničná piva.

První radonové lázně na světě, otevřené roku 1906 s vodou z místních uranových dolů – ze zdejší rudy izolovala Marie Curie radium.

Malý krkonošský pivovar ve Vrchlabí, vhodná zastávka cestou do hor i z hor.

Muzeum v přírodě na Vysočině u Hlinska: roubené chalupy, stodoly a vodní mlýn s pilou, které se o předváděcích dnech znovu rozběhnou.

Poutní obec ze 17. století jižně od Českých Budějovic: kopie Svaté chýše z Loreta, založená roku 1648, a křížová cesta s 25 zastaveními, která se vine asi 5 km poli a lesy kolem Římova.

Řemeslný pivovar pod hradem Potštejn ve východních Čechách, známý svými IPA a pale ale.

Jeden z průkopníků české vlny řemeslných piv; ve Varnsdorfu vaří od roku 2008 IPA, stouty i kyselá piva.

Smrkové lesy pod národním parkem, kde brzy naskakují lišky a po nich hřib smrkový. Červenec až říjen – v jádrových zónách parku se sbírat nesmí.

Jihočeská vesnice statků ve stylu selského baroka kolem návsi, dochovaná téměř beze změn z 19. století. Na seznamu UNESCO od roku 1998.

Hvězdicový kostel Jana Blažeje Santiniho-Aichela, stavěný od roku 1719, je postaven na čísle pět podle pěti hvězd ze světcovy legendy. Na seznamu UNESCO od roku 1994.

Dlouhé renesanční náměstí lemované podloubím a štíty v pastelových barvách, obnovené po požáru roku 1530. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Jediná samostatně zapsaná židovská památka UNESCO mimo Izrael, spolu s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

Barokní poutní kostel u Sokolova, o který pečují křižovníci s červenou hvězdou, řád založený svatou Anežkou Českou. Dnešní kostel s ambity vznikl kolem roku 1700, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Malý chodský pivovar obnovený v roce 2006 v historických budovách; jeho desítka, dvanáctka a tmavá čtrnáctka mají kultovní pověst.

Ve městě a okolí vyvěrá na sto minerálních pramenů; srdcem lázní je litinová kolonáda z roku 1889 a Zpívající fontána. Na seznamu UNESCO od roku 2021.

Minipivovar v Krásné Lípě na prahu Českého Švýcarska, přirozená zastávka po dni stráveném v pískovcových skalách.

Řídce osídlené pohraniční lesy, jeden z nejméně vysbíraných krajů. Hřiby od července, holubinky celé léto.

Druhý největší hradní a zámecký komplex v zemi nad meandrem Vltavy; barokní divadlo si zachovalo původní jevištní mašinerii. Na seznamu UNESCO od roku 1992.

Rovinaté borové lesy mezi rybníky, snadná chůze a jistota i v suchém roce. Hřib borový, klouzci a kozáci od července do října.

Plánovité lázeňské město žlutých empírových domů, založené roku 1793 kolem Františkova pramene. Na seznamu UNESCO od roku 2021.

Krkonošské lázně vyrostlé kolem teplého pramene, na úpatí Černé hory s lanovkou.

Pod krumlovským zámkem se pivo vaří od roku 1560, za Rožmberků a později Eggenberků. Prohlídka vede varnou i sklepy.

Klidné dětské lázně ve Slavkovském lese pod zámkem kancléře Metternicha.

Krajina mofet, kde oxid uhličitý probublává bahnem a minerálními prameny, vzácná stopa sopečné činnosti.

Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde Gregor Mendel křížil hrách a objevil zákony dědičnosti: jeho příběh, zahrada, kde hrách pěstoval, a s průvodcem i bazilika a knihovna opatství.

Historický brněnský pivovar v areálu bývalého kláštera cisterciaček na Starém Brně. Jeho brána hledí na Mendlovo náměstí vedle opatství, kde Gregor Mendel zkoumal dědičnost.

Pod kostelem svatého Jakuba leží ostatky odhadem 50 000 lidí ze starého městského hřbitova. Kostnici objevili znovu v roce 2001, zpřístupnili v roce 2012 a uvádí se, že je po pařížských katakombách druhá největší v Evropě.

Pivovar, kde Jiří Menzel natáčel Postřižiny, vaří od konce 19. století v malebném areálu s muzeem.

Minipivovar v brněnské Jakubské ulici, jeden z prvních otevřených po roce 1989, vaří dodnes přímo na místě.

Královský hrad ze 13. století, později obávaná habsburská věznice; návštěvníci mohou projít kasematy.

Brněnský řemeslný pivovar ve Slatině s širokou nabídkou svrchně i spodně kvašených piv a vlastním výčepem.

Funkcionalistické mistrovské dílo Miese van der Rohe v Brně z roku 1930 s onyxovou stěnou a okny, která se zasouvají do podlahy. Prohlídky je třeba rezervovat dlouho dopředu.

Vysoko položené smrčiny na Českomoravské vrchovině; chladněji a později než v nížinách, sezona vydrží hluboko do října.

Labyrint pískovcových věží vysokých až 100 m s plavbou po jezírku a úzkými soutěskami.

Nad městečkem známým červenými víny stojí gotická zřícenina kláštera Rosa coeli.

Gotický hrad na skalním ostrohu, který nebyl nikdy dobyt a zachoval si středověkou podobu.

S výškou 1 603 m nejvyšší hora Česka na hranici s Polskem v Krkonoších. Z Pece pod Sněžkou vede lanovka.

Památník na Prackém kopci obětem bitvy u Slavkova z roku 1805, známé jako bitva tří císařů.